Žaludek tvoří ve svých nástěnných buňkách velice silnou kyselinu solnou, potřebnou k zažívání, zatímco z kuchyňské soli, kyseliny uhličité a vody získává biochemickou reakcí kyselinu solnou a natriumbikarbonát.
Ten se vstřebává do krve a je přijímán orgány, jako jsou játra, žlučník, slinivka břišní a tenké střevo, jež potřebují zásadité látky.
Spotřebují-li tyto orgány více zásad, než je jich v těle k dispozici, žaludek musí „vyrobit“ víc natriumbikarbonátu.
Zároveň však přitom vzniká nadměrné množství kyseliny solné – a právě tu pak cítíme jako pálení žáhy.
Jesltiže se začneme zásaditě stravovat a jednou denně nabídnete svému tělu přísun zásaditých látek, takže všechny orgány budou moci pracovat v optimálním prostředí, pálení žáhy se již více neobjeví.
Pokud se přesto někdy přihodí, že vás po požití nějakého zásaditého přípravku začne pálit žáha, můžete nabýt dojmu, že tělu asi moc nesvědčí.
Opak je však pravdou.
Jakmile se zásadité látky bohatě doplní, tělo využívá této příležitosti k odstranění nahromaděných kyselin, což může proběhnout tak razantně, že to člověk znovu pociťuje jako pálení žáhy.
V takovém případě byste neměli ihned vysadit tolik potřebé zásady, nýbrž si hned vzápětí vzít ještě jednu dávku.
Pak již pálení zmizí, neboť uvolněné kyseliny se tím zcela neutralizují.
